TANTRA
Slovem tantra označujeme souhrn meditací, rituálů a technik, které se začaly rozvíjet v Indii již kolem šestého století našeho letopočtu, kdy byly napsány první tantrické texty jako poetické metafory o božské jednotě a lásce. Tyto texty jsou psány ve formě rozhovorů boha Šivy s bohyní Šakti. Tantrické učení se zakládá na tom principu, že vesmír, který nás obklopuje, je konkrétním projevem božské energie, která tento vesmír vytváří a tuto energii se v rámci lidského mikrokosmu snaží nasměrovat tak, aby měla kreativní dopad. Učení tantry bylo vždy považováno za tajné a předávalo se jen z učitele na žáka, protože převrací naruby převládající představu o tom, že osvícení lze dosáhnout pouze přísným odříkáním. Základní tantrickou praxí je recitace manter, rituály, jógické techniky a meditace.
Vzhledem k dlouhé historii tantry můžeme dnes rozlišit její tři různá pojetí.
Hinduistická tantra
Hinduistická tantra má nejstarší tradici a ovlivnila mimo jiné vznik tantry buddhistické. Slovo tantra je tvořeno spojením slov tanoti (expanze) a rayati (osvobození) a znamená osvobození energie a expanzi vědomí. To znamená, že naplnění smyslové touhy je součástí cesty k vnitřnímu probuzení. Jedná se o metody k rozšíření mysli a osvobození spící potenciální energie a její principy tvoří základ všech jógových praktik.
Patrně nejčastěji zmiňovaným rituálem hinduistické tantry je rituál Panchamakary. Sám název by se dal přeložit jako „Pět M“ a odkazuje na prvky užívané při tantrické praxi. Těmito prvky jsou Madya (víno), Mansa (maso), Matsya (ryba), Mudra (pražené zrno) a Maithuna (spojení).
Buddhistická tantra
Slovo tantra je zde chápáno a překládáno jako složité tkanivo symbolizující komplexnost tantrického učení a stává se zejména vnitřní mentální praxí. Ústředním pojmem je správné pochopení prázdnoty. K tomu napomáhá vizualizace božstev v meditaci a během rituálů, které adepta připravují na okamžik smrti a znovuzrození. Buddhistická tantra kombinuje jógové techniky a rituály a objasňuje metody, kterými lze realizovat duchovní pokrok na různých úrovních mysli. Cílem je dosažení neduálního stavu mysli, tedy sjednocení protikladů, osvícení. Známým symbolem tohoto stavu sjednocení je Yab-Yum, který je uměleckým a obrazným vyjádřením sjednocení mužského principu (moudrost) s jeho ženským protikladem (soucit).
Nejvyšším představitelem buddhistické tantry je v současné době 14. dalajláma Tändzin Gjamccho, který téměř každoročně vede jedenáctidenní obřad Kalačakry (kola času), během kterého jsou adepti iniciování do tohoto učení. Během prvního dne je vybráno a očištěno místo konání obřadu, druhý den následuje duchovní očištění adeptů, v dalších dnech pak očištění a tvorba mandaly. Osmého dne začínají žáci přistupovat k učiteli a ve dnech následujících je jim uděleno sedm iniciací.
Neotantra
Západní novodobé pojetí tantry, které se zabývá některými vybranými praktikami hinduistické a buddhistické tantrické praxe. Učí partnery, aby společně a vzájemně pomalu stupňovali svou touhu a sladili tak své emoce a duševní naladění. Toto pomalé stupňování se pak stává odrazovým můstkem k dosažení vyšších stavů mysli.
Neotantra klade mnohem větší důraz na intenzivní a skutečné prožívání všech technik a rituálů namísto „pouhé“ vizualizace. Není zde také kladen důraz na počáteční iniciaci učitelem, guruem či školou. Neopírá se o historické texty ze začátku našeho letopočtu, protože její počátky můžeme hledat v období posledních 150ti let.
